• Úvod
• Reporty
• Ostatní
• Diskuze
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Ostatní

Vábení města Brna

Lidé milující přírodu by se možná smáli, nicméně těm, co žijí mezi betonem, cihlami a ocelí, se někdy stává, že se do nich přirozeně zakoukají. Pokud nepřežívá zvyk uprchnout každý pátek z městských sídlišť na chatu (tedy jen do jiného sídliště - chatařské oblasti), vzniklý během doby, kdy se nikam jinam příliš jezdit nedalo, lze se po odpoledních obveselovat a skotačit na mnoha lákavých neudržovaných místech, jakých město nabízí přehršel.

Vábení pocítila i redakce ABYSSu, aniž by si však kladla za cíl poskytovat vám podrobnou mapu nejatraktivnějších "brownfields". Tím se zabývá spousta jiných nadšenců. Začínáme spíš zlehka s místy, na která se můžete dostat, aniž byste se dopustili přestupku nebo se museli dovolovat. Následující tipy tak, prosím, berte jako předkrm před hlavními chody v dalších dílech nepravidelného seriálu.

Naše "dekadentní" zaujetí pochmurnem je vesměs vizuální. Neláká nás sledovat cigaretový kouř oblizující starý vozík na uhlí a u toho debatovat, jak by jednou celokovoví chrousti mohli být opravdu nesmrtelní. Spíš v nás přežívají malí kluci zaujatí prostým tajemstvím, pročež tento článek můžete klidně číst i jako zápis v deníku o lovení bobříka zrezlosti.

Okolí trati Stránská skála – Líšeň

Vzhledem k nově vznikající zástavbě se o obnově této trati nefungující od roku 1944 opět uvažuje, máte tak poslední příležitost projít se po opuštěných kolejích a pokochat se jak jimi samotnými, tak příhodně nemalebným okolím, v němž se nachází rozlehlá fabrika Zetor a spalovna.

Současná tramvajová linka končí pod Stránskou skálou, násep a koleje ale pokračují dál až do Líšně k budově bývalého nádraží (ještě dnes na něm můžete vidět ceduli s dvojjazyčným nápisem Líšeň – Lösch) a depozitáři městské hromadné dopravy. Ten kromě jiného uchovává malé parní lokomotivy, které tento úsek obsluhovaly od roku 1905. Kdo by si však myslel, že byly jediným způsobem, jak se dostat do Líšně, může v souvislosti s vystavenými kousky přemýšlet i o jiných alternativách.

Pokud se po kolejích vydáte směrem od konečné k městu, dorazíte po několika stech metrech zbytků trati lemujících ulici Holzovu, na dlouhý úsek vedoucí polem. Zde jsou znatelné stopy po lidech obrážejících výkupny s desetimetrovými kolejnicemi a slovy "to jsme našli". Po zhruba kilometru přichází nejzajímavější část, přístupná lehce i ze strany od konečné linky 10 - několikasetmetrový rovný úsek zarostlý křovím přesně v takové míře, aby se na něm mohli vyřádit milovníci zádumčivých scenérií s fotoaparátem. A pokud obětujete trochu energie a vyšlápnete si nahoru na Stránskou skálu, uvidíte, že výhled za to stojí.

Jen pět minut odtud, u zastávky tramvaje č. 8, leží židovský hřbitov u Nezamyslovy ulice, svého druhu největší na Moravě. Jeho návštěva vyvolává silné pocity v kterémkoli ročním období, neboť nechává zakusit atmosféru, jakou známe spíše už jen z románů. Narozdíl od jiných hřbitovů rozesetých po Brně.

Okolí nádraží Maloměřice

Pravděpodobně málokdo z okolí se ještě neprošel po mostu vedoucím přes seřazovací nádraží v Maloměřicích. Jako malého mě fascinovalo, když lokomotiva vytáhla vagóny do mírného kopce před stanicí, a ty se pak samospádem rozjížděly na jednotlivé koleje. Nadšeně jsem hádal, kam který vagón zabočí, a zvláště ostrý zvuk brzd ve mně vyvolával čirý úžas.

Kromě samotného rozlehlého kolejiště se z mostu nad nádražím můžete potěšit pohledem na křivě postavený komín, nebo si třeba jen tak zaskákat a zjistit, že rozhoupat sto metrů kovu a asfaltu je lehčí, než byste si mysleli. A jestli vám koukání a hopsání nestačí, zavítejte do prostoru, ve kterém pod nádražím prochází obrovské potrubí. Nachází se v bezprostřední blízkosti mostu směrem od centra. Dojem sice trochu kazí nápis "byl jsem zde fantomas", ale pokud vám alespoň trochu pracuje fantazie, jsou zvláště chvíle, kdy nad vámi projíždí vlak, dost silné na to, abyste o druhé prohlídce už neuvažovali. Potrubí neleží u země, ale pár desítek centimetrů nad ní, a to byste neřekli, jak vás najednou v úzkém a temném prostoru začne napadat, co vše by se tam vešlo. Rovněž zazděný východ na povrch v polovině tunelu svým vzhledem na klidu nedodává.

Když se budete držet směru, jakým potrubí vede, přejdete záhy přes řeku a vydáte se do kopce k Lesné. Narazíte na malý neosvětlený tunýlek a jen o kus dál se můžete kochat atraktivním pohledem na Husovice a Hády skrz ty samé roury vedené svahem.

A pokud dorazíte až sem, můžete si k malému výletu ještě dopřát moučník vzdálený zhruba patnáct minut chůze – nepoužívanou kašnu v Černých polích kousek od Náměstí SNP, ukrytou mezi panelovými domy blízko ulice Bieblova. Neostýchejte se vlézt dovnitř – kromě svinčíku to tam vypadá napůl jako v krytu a napůl jako vesmírné lodi.

postprodukce: Štěpán Šimek

Stránská skála

Židovský hřbitov

Nádraží Maloměřice

Lesná

Kašna na Lesné

Sdílej: |

Eliška Podmelová, Tomáš Kouřil | 11.07.10

Copyright © 2002 - 2012 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb